Ostrov Dugi Otok

Největší z ostrovů severní Dalmácie. Vápencový hřbet spolu s úrodnou krasovou plošinou se táhne podél celé délky ostrova, s nejvyšším vrcholem Vela Straža (338 m n. m.). Jihozápadní strana je strmá a skalnatá, zatímco další části pobřeží s množstvím malých zálivů a zátok (Soliščica, Sakarun, Pantera a Telaščica) se mírně svažují k moři. Na ostrově se nevyskytují žádné vodní toky ani prameny. Severovýchodní pobřeží lemují četné ostrůvky. Všech jedenáct sídel leží na severovýchodní straně ostrova. Největším z nich je Sáli. Mezi hlavní ekonomické aktivity patří zemědělství, pěstování vinné révy, olivovníků a rybolov. Moderní silnice protíná všechna sídla a nabízí nádherné výhledy. Jižní část ostrova se dotýká hranic Národního parku Kornati. Nejstarší dochované zmínky o osídlení se datují do období neolitu. Pozůstatky illyrských opevnění leží na exponovaných vrcholcích. V r. 1460 se Dugi Otok nazýval Veli Otok.